Víkend naruby

Sobotní vystoupení Simon Seta na pardubickém závodišti dalo vzpomenout na jeho pro nás legendární matku Sonodu. Simon je jí podobný nejen zjevem ale též dostihovým projevem. Celý kros na 4.000 metrů skákal výborně a s jistotou, na travnatý ovál do finiše vbíhal na třetí pozici a výkonem dával naději na boj o přední místa. Bohužel na předposledním skoku po poškození jedním ze soupeřů musel Simon svůj rozeběhlý finiš v podstatě zastavit a začínat znovu. Přesto po překonání posledního steeplechase skoku byl členem nejlepší šestky, která si v pěkném souboji rozdělila dotovaná a jedno nedotované místo. To zbylo na Simona o dvě délky za čtvrtým a 3/4 délky za pátým soupeřem. Nicméně s výkonem jsme výrazně spokojeni a budeme se těšit na příští starty.

Pravým opakem sobotní spokojenosti byla nedělní anabáze, ke které jsme vycestovali s naším nováčkem Justinem do alsaského Štrasburku. Svéhlavý hřebec sice před dostihem svižně překonal zkušební skok, bylo to však poslední skok, který se rozhodl absolvovat. S jeho rozhodnutím neudělal nic ani Ondřej Velek ze sedla, který jej sice stylem připomínajícím horolezce pod vrcholkem Mt. Everestu doslova protlačil přes asi tři překážky, to vše ale už s takovou ztrátou na soupeře, že pokračovat ve vystoupení nemělo smysl. Dalším dílčím úspěchem byl pro Justina už jen na jeho poměry velmi rychlý nástup do vozíku ke zpáteční cestě. Na Osvinově se bude muset rozhodnout, zda chce být koněm dostihovým nebo zda uplatní své síly při stahování dřeva z krušnohorských lesů.